Průběžné výsledky
Email Tisk

A. Machálek, J. Šimon, Agritech Science, 2012

Možnosti zlepšení návštěvnosti dojicího robota vytvářením příznivého mikroklimatu při dojení krav

Possibilities of positive microclimate formation in automatic milking robot


Abstrakt

Ve stáji dojnic s dojením pomocí 2 dojicích robotů Lely Astronaut A3 bylo provedeno ověření zařízení pro zlepšení mikroklimatu v dojicím boxu. Pokusnou skupinou krav byla sekce 1 s dojicím robotem č. 1 a kontrolní skupinou byla sekce 2 s dojicím robotem č. 2., u kterého byl v zimních měsících nainstalován nad zádí dojnic infrazářič řízený pohybovým čidlem a v letních měsících byl do prostoru nad krávou vháněn evaporací ochlazený vzduch. Ověření prokázalo funkčnost tohoto zařízení a zlepšení návštěvnosti robota hlavně v extrémních klimatických podmínkách. Například 21.2.2011 se po nainstalování infrazářiče druhý den zlepšila návštěvnost u pokusné skupiny o 7%, zatímco u kontrolní skupiny klesla o 1,4 %. V letních měsících se např. 18. 8. 2011 zlepšila na druhý den návštěvnost u pokusné skupiny o 6%, zatímco u kontrolní skupiny o 4,1%. V průběhu sledování docházelo k výkyvům návštěvnosti vzhledem k tomu, že faktorů, které mohou ovlivňovat návštěvnost robota, je celá řada. Obecně lze konstatovat, že tato řešení příznivě ovlivňují i chování krav při dojení. Potvrzuje to i fakt, že toto zařízení i nadále na farmě využívají i přesto, že přináší vícenáklady ve spotřebě elektrické energie.

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 30 Leden 2013 07:58
 
Email Tisk

A. Machálek, J. Šimon, Agritech Science, 2012

Audiostimulace dojnic k návštěvě dojicího robota

Dairy cow audio stimulation to visit milking robot


Abstrakt

Ve stáji dojnic se 4 dojicími roboty Lely Astronaut A2 bylo v jedné skupině dojnic experimentálně ověřováno zařízení pro zvukovou stimulaci dojnic (audiostimulátor) k návštěvě dojicího robota. V této skupině bylo losováním vybráno 10 krav do pokusné skupiny a 10 krav do kontrolní skupiny tak, aby v obou skupinách byl zastoupen stejný počet krav podle stáří a stádia laktace. Na obojky dojnic zařazených do pokusné skupiny byly na pravou stranu za uši připevněny audiostimulátory vyvinuté a vyrobené v rámci řešení projektu QH91260. Do audiostimulátoru byl nahrán zvuk sypání granulí do krmítka v robotu v délce 10 s. Tento zvuk byl přehráván třikrát v časových intervalech po 8 hodinách. Časový odstup mezi spuštěním zvuku u jednotlivých dojnic byl 10 minut, což představuje průměrnou dobu pobytu dojnic v dojicím robotu s určitou rezervou. Po ukončení experimentu bylo z údajů získaných z databáze dojicího robota provedeno vyhodnocení, které potvrdilo pozitivní vliv audiostimulátoru na počet návštěv krav v robotu, na počet dojení, na zkrácení intervalu mezi jednotlivým dojením a také na zvýšení průměrného denního nádoje.

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 30 Leden 2013 07:54
 
Email Tisk

Příspěvek na konferenci, Petrohrad, 2011, A. Machálek a kol.

Utilization of Audiostimulation for Control of Time Period Between Milkings on Farms Equipped by Automatic Milking Machines


Abstract

The presented research is in initial stage, but already first results show, that it is possible to utilize audiostimulation for influencing of dairy cow behaviour leading to a variability decrease in time period between milkings and creation of stereotype and optimal biorhythm during the milking of cows on the farms equipped by automatic milking machines. Another research will be aimed at determination of optimal length of audiostimulation and searching for suitable sounds, which improve the effectiveness of system.

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 25 Duben 2012 13:00
 
Email Tisk

Certifikovaná metodika, A. Machálek a kol.

Analýza a metodika hodnocení interakcí systému člověk - zvíře - robot na farmách dojnic


Úvod

Za posledních 20 let došlo v ČR k výrazným změnám nejen ve struktuře jednotlivých typů dojicích zařízení, ale i ve struktuře výrobců a prodejců dojicí techniky. Jestliže v 80. letech bylo nejvíce krav dojeno potrubním dojicím zařízením a na trhu měl dominantní postavení český výrobce, v současné době se potrubní dojicí zařízení dodávají jen zcela ojediněle a nejvíce dojicích zařízení dodávají zahraniční výrobci. Chov dojnic je velmi složitý biotechnický systém, ve kterém musí být v harmonii všechny vzájemné interakce mezi člověkem, zvířetem, technikou a prostředím. Člověk v tomto systému hraje a vždy bude hrát tu nejdůležitější roli. Je zřejmé, že sebelepší dojicí zařízení umožňující shromažďovat o dojnicích velké množství informací nepřinese žádný efekt, pokud nejsou tyto informace okamžitě využívány pro operativní řízení a důležitá rozhodnutí. Od roku 2003 je již na českých farmách v provozu přes 117 robotizovaných dojicích stání od pěti světových výrobců. V tom jsme s velkým náskokem na prvním místě mezi novými zeměmi EU. Je více důvodů, proč se u nás začínají prosazovat dojicí roboty. U větších zemědělských podniků je to hlavně nedostatek kvalifikované pracovní síly ochotné pracovat v stájovém prostředí, na směny, v přímém kontaktu se zvířaty a jejich exkrementy. U menších rodinných farem k tomu přibývá ještě snaha farmářů o zachování rodinného charakteru farmy a určitá časová volnost umožňující lepší kvalitu rodinného života. Z technického hlediska představují dojicí roboti nesporně velký pokrok, protože řízení procesu dojení probíhá samostatně pro každý struk podle průtoku mléka dané čtvrti včetně měření konduktivity a barevného spektra mléka s možností automatické separace abnormálního mléka, což je u konvenčních dojíren technicky stěží dosažitelné. Program řízení stáda využívá velké množství údajů o dojnicích a zahrnuje i zcela nové přístupy, které vyžadují, aby byli zootechnici dostatečně zaškoleni a aby byli schopni veškeré informace využít ke zlepšení dílčích ukazatelů chovu a tím alespoň částečně eliminovali zvýšené výrobní náklady. Proto je důležité, aby si ošetřovatelé a management uvědomili, že farmy s dojicími roboty musí zabezpečit, aby všechny interakce systému člověk – zvíře – robot byly řešeny na nejvyšší úrovni a se vší zodpovědností. Nedostatečné zabezpečení, byť jen jednoho vztahu, často vede k rapidnímu poklesu efektivnosti celého systému. Proto příručka obsahuje u vybraných interakcí i kritéria hodnocení.

Celá metodika ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 01 Únor 2012 07:42
 
Email Tisk

Metodická příručka, A. Machálek a kol.

Příprava dojnic k robotickému dojení


Úvod

Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě jednoznačně ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý a v některých oblastech chov dojnic stojí a padá s dostatečným množstvím kvalifikované pracovní síly. Od roku 2003 je již na českých farmách v provozu přes 143 robotizovaných dojicích stání od pěti světových výrobců. Prognózy skeptiků se nenaplňují a v současné době je již mnoho farmářů, kteří si pořizují dojicí roboty i bez dotací. Jistěže na to má vliv i postupně rostoucí výkupní cena syrového mléka. Je bez diskusí, že ve struktuře nákladů na výrobu 1 litru mléka zatím dosahovaly odpisy dlouhodobého majetku na farmách s dojicími roboty více než dvojnásobku nákladů ve srovnání s konvenčními farmami (Kopeček, 2011), ale v současné době jsou již farmy, které mají dojicí roboty již účetně odepsané, takže se jim sníží náklady na výrobu 1 l mléka téměř o 1 Kč, zatímco u konvenčních farem se bude muset nadále počítat s odpisy budovy dojírny, která se odepisuje 25 let. Chov dojnic je velmi složitý biotechnický systém, ve kterém musí být v harmonii všechny vzájemné interakce mezi člověkem, zvířetem, technikou a prostředím. Člověk v tomto systému hraje a vždy bude hrát tu nejdůležitější roli. Je zřejmé, že sebelepší dojicí zařízení umožňující shromažďovat o dojnicích velké množství informací nepřinese žádný efekt, pokud nejsou tyto informace okamžitě využívány pro operativní řízení a důležitá rozhodnutí. Z technického hlediska představují dojicí roboty nesporně velký pokrok, protože řízení procesu dojení probíhá samostatně pro každý struk podle průtoku mléka dané čtvrti včetně měření konduktivity a barevného spektra mléka s možností automatické separace anomálního mléka, což je u konvenčních dojíren technicky stěží dosažitelné. Program řízení stáda využívá velké množství údajů o dojnicích a zahrnuje i zcela nové přístupy, které vyžadují, aby byli zootechnici dostatečně zaškolení a aby byli schopni veškeré informace využít ke zlepšení dílčích ukazatelů chovu a tím alespoň částečně eliminovali zvýšené výrobní náklady. Proto je důležité, aby si ošetřovatelé a management uvědomili, že na farmách s dojicími roboty musí zabezpečit, aby všechny interakce systému člověk – zvíře – robot byly řešeny na nejvyšší úrovni a se vší zodpovědností. Nedostatečné zabezpečení byť jen jednoho vztahu často vede k rapidnímu poklesu efektivnosti celého systému. Velkou roli v efektivnosti výroby mléka na farmách s dojicími roboty má příprava vysokobřezích jalovic na dojení v robotech a u dojnic na dalších laktacích počáteční období opětovného přivykání k dojení v robotu. Protože je tento krok farmáři podceňován a zatím neexistuje žádná příručka, která by obsahovala návody a zkušenosti s přivykáním krav k dojení v robotu, dovolujeme si Vám předložit „první vlaštovku“, která obsahuje jak naše zkušenosti a nové přístupy získané při řešení projektu NAZV QH91260, tak i veřejně přístupné poznatky firem a zkušenosti farmářů získané při návštěvách jejich farem.

Celá metodika ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 01 Únor 2012 07:42
 
Email Tisk

A. Machálek, J. Šimon, M. Fabianová, Agritech Science, 2011

Analýza a metodika vyhodnocení rychlosti nasazování strukových násadců u dojicích robotů

Analysis and methodology of teatcups attachment at automatic milking machines


Abstrakt

Nasazování strukových násadců na struky vemene krav je operace, která není pro člověka nikterak náročnou operací. V konvenčních dojírnách trvá tato operace u průměrně zručného dojiče 10 – 15 sekund na jednu krávu. U automatických dojicích strojů (automatic milking machine – AMM), v praxi nazývaných dojicí roboty, je nasazování strukových násadců tou nejnáročnější operací, pro kterou bylo nutné nejenom zkonstruovat vhodné rameno, ale vymyslet i vhodný algoritmus nasazování spočívající v přesném zaměření polohy struku v prostoru, navedení strukového násadce na hrot struku a následné nasazení na celý struk. Ve srovnání s průmyslovými roboty, kde jsou polohy nářadí a dalších předmětů definovány přesně, mnohdy na setiny milimetru, u dojicích robotů je poloha struků při každém nasazování jiná, protože kráva nemůže být v robotu pevně zafixována a tvar vemene a poloha struků se může v průběhu laktace měnit. Navíc pro správnou fyziologii dojení a omezenou dobu působení spouštěcího hormonu oxytocinu (cca 4 – 6 minut) je nutné, aby nasazení proběhlo v co nejkratší době. V ČR bylo v roce 2010 nainstalováno celkem 117 robotizovaných dojicích stání od 5 výrobců . Každý výrobce má svůj algoritmus nasazování, který pečlivě tají jako know how. V návodech k obsluze jsou pak udávány limitní tvarové a rozměrové údaje vemen a struků, na které je robot schopen strukové násadce nasadit. V literatuře jsou sice údaje o rychlosti nasazování jednotlivých typů robotů, ale tyto výsledky jsou obtížně srovnatelné, protože nebylyprováděny na stejných kravách. Proto byl ve VÚZT, v.v.i. zkonstruován polohovatelný stojan s umělým vemenem, na kterém budou prováděny objektivní testy rychlosti nasazování strukových násadců a vytvořena metodika pro provádění těchto testů.

Celý článek ke stažení v pdf
 
Email Tisk

P. Kopeček, A. Machálek, Agritech Science, 2010

Efektivnost výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách

Efficiency of milk production in farms using robots and parlours


Abstrakt

Článek navazuje analýzou výsledků roku 2009 na ekonomickou analýzu výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách za rok 2008. Cílem příspěvku je porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách. K hodnocení jsou využity údaje periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka u podnikatelských subjektů právnických osob za rok 2009. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na 5 farmách s dojením roboty a v 36 podnicích používajících dojení v dojírnách při počtu krav do 400 kusů ve stádě bylo zjištěno, že v chovech využívajících automatický systém dojení bylo dosaženo vyšší úrovně dojivosti téměř o 17 %, vyšší normy obsluhy o téměř 38 % a vyšší produktivity práce, kde bylo na jednoho pracovníka vyrobeno o 61 % více mléka. Četnost dojení roboty byla vyšší (2,6x denně) než četnost dojení v dojírnách (2x denně). Současně byly zjištěny vyšší náklady na krmný den na farmách s dojení roboty o 30 % než u chovů s dojením v dojírnách. Na tomto rozdílu se projevily zejména odpisy DHNM a ostatní přímé náklady. Byl zjištěn rozdíl v podílu vyřazovaných krav ze základního stáda a 12% úspora pracovních nákladů ve prospěch chovů využívajících dojící roboty. Oba porovnávané chovy dosáhly nerentabilních výsledků i se zahrnutím národní doplňkové platby na chov přežvýkavců na VDJ. U chovů využívajících automatizovaný systém dojení byla zjištěna i přes vyšší realizační cenu o 0,18 Kč za litr mléka vzhledem k vyššímu nákladu na litr tržního mléka o 1 Kč vyšší záporná míra rentability o 6,5 % než v případě chovů používajících dojení krav v dojírnách. Uvedený rozdíl v rentabilitě lze vyjádřit hodnotou přibližně 9,4 tis. Kč na dojnici za rok ve prospěch chovů s dojením krav v dojírnách. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách bylo zjištěno zhoršení rentability výroby mléka u chovů využívajících automatizovaný systém dojení, zejména v důsledku vysokých investičních nákladů na pořízení robotů, které nejsou zvýšením dojivosti a úsporou pracovních nákladů kompenzovány.

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Pondělí, 07 Únor 2011 09:57
 
Email Tisk

Jarmila Voříšková, Miroslav Maršálek, Sandra Reichová, Jana Zedníková, Antonín Machálek, Journal of Agrobiology, 2010

Results of robotic milking on selected farms in the Czech Republic


Abstrakt

The introduction of robotic milking into farms in the Czech Republic began in 2003. This paper gives the results on 7 farms with robotic milking machines, with regard to breed (Bohemia Spotted cattle, Holstein), company size (number of robots 1 to 8) and type of ownership (private, cooperative). All farms used Lely Astronaut A3 robots. The companies showed statistical differences in average daily milk performance (P≤0.001) from 21.04 kg of milk/head/day to 40.43 kg of milk/head/day. Small private companies with one robot reached significantly (P≤0.001) higher milk performance of 28.79 kg of milk/head/day. On average, the daily milk performances of the Holstein cattle were 7.17 kg of milk higher than those of the Bohemia Spotted cattle (29.97 kg and 22.80 kg, respectively). The average number of milkings per head and day in individual companies ranged from 1.97 to 2.67. The average number of rejections per head and day (1.11) was low in companies with one robot and is influenced by the number of cows per one robot. The highest number of cows that had to be accompanied to the robot could be seen in large cooperatives – 20.1%. Bohemia Spotted cattle showed the lowest number of breeding-cows needing to be accompanied to the robot (8.8%).

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Úterý, 08 Únor 2011 14:48
 
Email Tisk

P. Kopeček, A. Machálek, Agritech Science, 2009

Ekonomická analýza výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách

Economic analysis of milk production in farms using robots and parlours


Abstrakt

Cílem příspěvku je porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách. K hodnocení jsou využity údaje periodického šetření nákladovosti, zpeněžování a rentability výroby mléka u podnikatelských subjektů právnických osob za rok 2008. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na 4 farmách s dojením roboty a v 8 podnicích používajících dojení v dojírnách při počtu krav do 200 kusů ve stádě bylo zjištěno, že v chovech využívajících automatický systém dojení bylo dosaženo vyšší úrovně dojivosti téměř o 20%, vyšší normy obsluhy o téměř 30 % a vyšší produktivity práce, kde bylo na jednoho pracovníka vyrobeno o 55 % více mléka. Četnost dojení roboty byla vyšší (2,6x denně) než četnost dojení v dojírnách (2x denně). Současně byly zjištěny vyšší náklady na krmný den farmách s dojení roboty o 23 % než u chovů s dojením v dojírnách. Na tomto rozdílu se projevily zejména odpisy DHNM a ostatní přímé náklady. Nebyl zjištěn rozdíl v podílu vyřazovaných krav ze základního stáda a ani v pracovních nákladech. Obě porovnávané skupiny chovů dosáhly nerentabilních výsledků i se zahrnutím národní doplňkové platby na chov přežvýkavců na VDJ. U chovů využívajících automatizovaný systém dojení byla zjištěna vzhledem k nižší realizační ceně o 1,10 Kč za litr mléka a vyššímu nákladu na litr tržního mléka o cca 0,30 Kč vyšší záporná míra rentability o 14 % než v případě chovů používajících dojení krev v dojírnách. Z porovnání ekonomiky výroby mléka na farmách s dojením roboty a v dojírnách bylo zjištěno zhoršení rentability výroby mléka u chovů využívajících automatizovaný systém dojení, zejména v důsledku vysokých investičních nákladů na pořízení robotů, které nejsou zvýšením dojivosti a úsporou pracovních nákladů kompenzovány.

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Pondělí, 07 Únor 2011 09:56
 
Email Tisk

Ing. Antonín Machálek, CSc., Náš chov 12/09

Roboty na českých farmách


Počet instalací robotizovaných dojících stání překročil v ČR kulaté číslo 100, což by ještě před pěti lety neodhadl ani největší optimista. Přesto stále velká část zemědělské veřejnosti, ale i odborníků bere tuto, ve srovnání s vyspělými zeměmi již staronovou technologii, s určitými obavami.

Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Pondělí, 07 Únor 2011 09:57
 



Aktuálně

14. října 2011 se v aule Jihočeské university v Českých Budějovicích uskutečnil WORKSHOP k problematice výzkumu a hodnocení interakcí systému ČLOVĚK – ZVÍŘE – ROBOT v chovu dojnic.

Fotky z workshopu si můžete prohlednout ve fotogalerii.

Anketa

Co je podle Vás největším přínosem dojicích robotů?
 

Počítadlo návštěv

mod_vvisit_counterDnes90
mod_vvisit_counterTýden460
mod_vvisit_counterMěsíc960
mod_vvisit_counterCelkem279936

Online: 2
Vaše IP: 3.231.229.89
,
Dnešní datum: 13. Prosinec, 2019