A. Machálek, J. Šimon, Agritech Science, 2012
Audiostimulace dojnic k návštěvě dojicího robota
Dairy cow audio stimulation to visit milking robot
Abstrakt
Ve stáji dojnic se 4 dojicími roboty Lely Astronaut A2 bylo v jedné skupině dojnic experimentálně ověřováno zařízení pro zvukovou stimulaci dojnic (audiostimulátor) k návštěvě dojicího robota. V této skupině bylo losováním vybráno 10 krav do pokusné skupiny a 10 krav do kontrolní skupiny tak, aby v obou skupinách byl zastoupen stejný počet krav podle stáří a stádia laktace. Na obojky dojnic zařazených do pokusné skupiny byly na pravou stranu za uši připevněny audiostimulátory vyvinuté a vyrobené v rámci řešení projektu QH91260. Do audiostimulátoru byl nahrán zvuk sypání granulí do krmítka v robotu v délce 10 s. Tento zvuk byl přehráván třikrát v časových intervalech po 8 hodinách. Časový odstup mezi spuštěním zvuku u jednotlivých dojnic byl 10 minut, což představuje průměrnou dobu pobytu dojnic v dojicím robotu s určitou rezervou. Po ukončení experimentu bylo z údajů získaných z databáze dojicího robota provedeno vyhodnocení, které potvrdilo pozitivní vliv audiostimulátoru na počet návštěv krav v robotu, na počet dojení, na zkrácení intervalu mezi jednotlivým dojením a také na zvýšení průměrného denního nádoje.
Celý článek ke stažení v pdf 
Aktualizováno Středa, 30 Leden 2013 07:54
Příspěvek na konferenci, Petrohrad, 2011, A. Machálek a kol.
Utilization of Audiostimulation for Control of Time Period Between Milkings on Farms Equipped by Automatic Milking Machines
Abstract
The presented research is in initial stage, but already first results show, that it is possible to utilize audiostimulation for influencing of dairy cow behaviour leading to a variability decrease in time period between milkings and creation of stereotype and optimal biorhythm during the milking of cows on the farms equipped by automatic milking machines. Another research will be aimed at determination of optimal length of audiostimulation and searching for suitable sounds, which improve the effectiveness of system.
Celý článek ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 25 Duben 2012 13:00
|
Metodická příručka, A. Machálek a kol.
Příprava dojnic k robotickému dojení
Úvod
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě jednoznačně ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý a v některých oblastech chov dojnic stojí a padá s dostatečným množstvím kvalifikované pracovní síly.
Od roku 2003 je již na českých farmách v provozu přes 143 robotizovaných dojicích stání od pěti světových výrobců. Prognózy skeptiků se nenaplňují a v současné době je již mnoho farmářů, kteří si pořizují dojicí roboty i bez dotací. Jistěže na to má vliv i postupně rostoucí výkupní cena syrového mléka. Je bez diskusí, že ve struktuře nákladů na výrobu 1 litru mléka zatím dosahovaly odpisy dlouhodobého majetku na farmách s dojicími roboty více než dvojnásobku nákladů ve srovnání s konvenčními farmami (Kopeček, 2011), ale v současné době jsou již farmy, které mají dojicí roboty již účetně odepsané, takže se jim sníží náklady na výrobu 1 l mléka téměř o 1 Kč, zatímco u konvenčních farem se bude muset nadále počítat s odpisy budovy dojírny, která se odepisuje 25 let.
Chov dojnic je velmi složitý biotechnický systém, ve kterém musí být v harmonii všechny vzájemné interakce mezi člověkem, zvířetem, technikou a prostředím. Člověk v tomto systému hraje a vždy bude hrát tu nejdůležitější roli. Je zřejmé, že sebelepší dojicí zařízení umožňující shromažďovat o dojnicích velké množství informací nepřinese žádný efekt, pokud nejsou tyto informace okamžitě využívány pro operativní řízení a důležitá rozhodnutí.
Z technického hlediska představují dojicí roboty nesporně velký pokrok, protože řízení procesu dojení probíhá samostatně pro každý struk podle průtoku mléka dané čtvrti včetně měření konduktivity a barevného spektra mléka s možností automatické separace anomálního mléka, což je u konvenčních dojíren technicky stěží dosažitelné. Program řízení stáda využívá velké množství údajů o dojnicích a zahrnuje i zcela nové přístupy, které vyžadují, aby byli zootechnici dostatečně zaškolení a aby byli schopni veškeré informace využít ke zlepšení dílčích ukazatelů chovu a tím alespoň částečně eliminovali zvýšené výrobní náklady. Proto je důležité, aby si ošetřovatelé a management uvědomili, že na farmách s dojicími roboty musí zabezpečit, aby všechny interakce systému člověk – zvíře – robot byly řešeny na nejvyšší úrovni a se vší zodpovědností. Nedostatečné zabezpečení byť jen jednoho vztahu často vede k rapidnímu poklesu efektivnosti celého systému.
Velkou roli v efektivnosti výroby mléka na farmách s dojicími roboty má příprava vysokobřezích jalovic na dojení v robotech a u dojnic na dalších laktacích počáteční období opětovného přivykání k dojení v robotu. Protože je tento krok farmáři podceňován a zatím neexistuje žádná příručka, která by obsahovala návody a zkušenosti s přivykáním krav k dojení v robotu, dovolujeme si Vám předložit „první vlaštovku“, která obsahuje jak naše zkušenosti a nové přístupy získané při řešení projektu NAZV QH91260, tak i veřejně přístupné poznatky firem a zkušenosti farmářů získané při návštěvách jejich farem.
Celá metodika ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 01 Únor 2012 07:42
Certifikovaná metodika, A. Machálek a kol.
Analýza a metodika hodnocení interakcí systému člověk - zvíře - robot na farmách dojnic
Úvod
Za posledních 20 let došlo v ČR k výrazným změnám nejen ve struktuře jednotlivých typů dojicích zařízení, ale i ve struktuře výrobců a prodejců dojicí techniky. Jestliže v 80. letech bylo nejvíce krav dojeno potrubním dojicím zařízením a na trhu měl dominantní postavení český výrobce, v současné době se potrubní dojicí zařízení dodávají jen zcela ojediněle a nejvíce dojicích zařízení dodávají zahraniční výrobci.
Chov dojnic je velmi složitý biotechnický systém, ve kterém musí být v harmonii všechny vzájemné interakce mezi člověkem, zvířetem, technikou a prostředím. Člověk v tomto systému hraje a vždy bude hrát tu nejdůležitější roli. Je zřejmé, že sebelepší dojicí zařízení umožňující shromažďovat o dojnicích velké množství informací nepřinese žádný efekt, pokud nejsou tyto informace okamžitě využívány pro operativní řízení a důležitá rozhodnutí.
Od roku 2003 je již na českých farmách v provozu přes 117 robotizovaných dojicích stání od pěti světových výrobců. V tom jsme s velkým náskokem na prvním místě mezi novými zeměmi EU.
Je více důvodů, proč se u nás začínají prosazovat dojicí roboty. U větších zemědělských podniků je to hlavně nedostatek kvalifikované pracovní síly ochotné pracovat v stájovém prostředí, na směny, v přímém kontaktu se zvířaty a jejich exkrementy. U menších rodinných farem k tomu přibývá ještě snaha farmářů o zachování rodinného charakteru farmy a určitá časová volnost umožňující lepší kvalitu rodinného života.
Z technického hlediska představují dojicí roboti nesporně velký pokrok, protože řízení procesu dojení probíhá samostatně pro každý struk podle průtoku mléka dané čtvrti včetně měření konduktivity a barevného spektra mléka s možností automatické separace abnormálního mléka, což je u konvenčních dojíren technicky stěží dosažitelné. Program řízení stáda využívá velké množství údajů o dojnicích a zahrnuje i zcela nové přístupy, které vyžadují, aby byli zootechnici dostatečně zaškoleni a aby byli schopni veškeré informace využít ke zlepšení dílčích ukazatelů chovu a tím alespoň částečně eliminovali zvýšené výrobní náklady. Proto je důležité, aby si ošetřovatelé a management uvědomili, že farmy s dojicími roboty musí zabezpečit, aby všechny interakce systému člověk – zvíře – robot byly řešeny na nejvyšší úrovni a se vší zodpovědností. Nedostatečné zabezpečení, byť jen jednoho vztahu, často vede k rapidnímu poklesu efektivnosti celého systému. Proto příručka obsahuje u vybraných interakcí i kritéria hodnocení.
Celá metodika ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 01 Únor 2012 07:42
|
