Email Tisk

Metodická příručka, A. Machálek a kol.

Příprava dojnic k robotickému dojení


Úvod

Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě jednoznačně ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý a v některých oblastech chov dojnic stojí a padá s dostatečným množstvím kvalifikované pracovní síly. Od roku 2003 je již na českých farmách v provozu přes 143 robotizovaných dojicích stání od pěti světových výrobců. Prognózy skeptiků se nenaplňují a v současné době je již mnoho farmářů, kteří si pořizují dojicí roboty i bez dotací. Jistěže na to má vliv i postupně rostoucí výkupní cena syrového mléka. Je bez diskusí, že ve struktuře nákladů na výrobu 1 litru mléka zatím dosahovaly odpisy dlouhodobého majetku na farmách s dojicími roboty více než dvojnásobku nákladů ve srovnání s konvenčními farmami (Kopeček, 2011), ale v současné době jsou již farmy, které mají dojicí roboty již účetně odepsané, takže se jim sníží náklady na výrobu 1 l mléka téměř o 1 Kč, zatímco u konvenčních farem se bude muset nadále počítat s odpisy budovy dojírny, která se odepisuje 25 let. Chov dojnic je velmi složitý biotechnický systém, ve kterém musí být v harmonii všechny vzájemné interakce mezi člověkem, zvířetem, technikou a prostředím. Člověk v tomto systému hraje a vždy bude hrát tu nejdůležitější roli. Je zřejmé, že sebelepší dojicí zařízení umožňující shromažďovat o dojnicích velké množství informací nepřinese žádný efekt, pokud nejsou tyto informace okamžitě využívány pro operativní řízení a důležitá rozhodnutí. Z technického hlediska představují dojicí roboty nesporně velký pokrok, protože řízení procesu dojení probíhá samostatně pro každý struk podle průtoku mléka dané čtvrti včetně měření konduktivity a barevného spektra mléka s možností automatické separace anomálního mléka, což je u konvenčních dojíren technicky stěží dosažitelné. Program řízení stáda využívá velké množství údajů o dojnicích a zahrnuje i zcela nové přístupy, které vyžadují, aby byli zootechnici dostatečně zaškolení a aby byli schopni veškeré informace využít ke zlepšení dílčích ukazatelů chovu a tím alespoň částečně eliminovali zvýšené výrobní náklady. Proto je důležité, aby si ošetřovatelé a management uvědomili, že na farmách s dojicími roboty musí zabezpečit, aby všechny interakce systému člověk – zvíře – robot byly řešeny na nejvyšší úrovni a se vší zodpovědností. Nedostatečné zabezpečení byť jen jednoho vztahu často vede k rapidnímu poklesu efektivnosti celého systému. Velkou roli v efektivnosti výroby mléka na farmách s dojicími roboty má příprava vysokobřezích jalovic na dojení v robotech a u dojnic na dalších laktacích počáteční období opětovného přivykání k dojení v robotu. Protože je tento krok farmáři podceňován a zatím neexistuje žádná příručka, která by obsahovala návody a zkušenosti s přivykáním krav k dojení v robotu, dovolujeme si Vám předložit „první vlaštovku“, která obsahuje jak naše zkušenosti a nové přístupy získané při řešení projektu NAZV QH91260, tak i veřejně přístupné poznatky firem a zkušenosti farmářů získané při návštěvách jejich farem.

Celá metodika ke stažení v pdf
Aktualizováno Středa, 01 Únor 2012 07:42  

Aktuálně

14. října 2011 se v aule Jihočeské university v Českých Budějovicích uskutečnil WORKSHOP k problematice výzkumu a hodnocení interakcí systému ČLOVĚK – ZVÍŘE – ROBOT v chovu dojnic.

Fotky z workshopu si můžete prohlednout ve fotogalerii.

Anketa

Co je podle Vás největším přínosem dojicích robotů?
 

Počítadlo návštěv

mod_vvisit_counterDnes85
mod_vvisit_counterTýden467
mod_vvisit_counterMěsíc1512
mod_vvisit_counterCelkem259868

Online: 2
Vaše IP: 54.226.102.115
,
Dnešní datum: 20. Červen, 2019