Dojicí roboty v ČR

dojeni-roboty.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Email Tisk

Název projektu: Výzkum a hodnocení interakcí systému člověk – zvíře – robot v chovu dojnic se zaměřením na zlepšení efektivnosti systému a welfare dojnic


První reálné pokusy úplné automatizace procesu dojení (robotizace) vznikaly v 70. letech minulého století v zemích, kde vzrostla cena práce dojičů a kde namáhavá a nepřetržitá práce na farmách dojnic začala limitovat kvalitu života farmářů. Nejrychlejší byl tento vývoj v Nizozemsku. První průmyslově vyráběný automatizovaný systém dojení (AMS) byl uveden do provozu v roce 1992 a na vývoji se podílelo několik vyspělých průmyslových firem a výzkumných pracovišť. Od tohoto roku velice rychle roste počet farem s AMS (dojicími roboty). V roce 2003 již byly dojicí roboty na více než 2200 farmách (DE KONING, 2005) a v roce 2006 je již v provozu přes 5500 dojicích robotů (HAVLÍK, 2007).


V ČR došlo v posledních letech v chovu dojnic k významným změnám. Počet krav klesl podle údajů ČSÚ z 1 248 tis. (1989) na 559 tis kusů, z toho jen 407 tis.ks dojených (2007). Současně průměrná užitkovost dojnic vzrostla z 3 982 l (1989) na 6 548 l (2007) a téměř dostihla průměr zemí EU. Stále roste počet farem s průměrnou roční užitkovostí přes 10 000 l na jednu dojnici. Dnes již nejsou výjimkou dojnice s roční užitkovostí přes 18 000 l. Došlo i k výrazným změnám v zastoupení jednotlivých technologií ustájení a dojení. Z údajů z periodického šetření ekonomiky výroby mléka Poděbradského a kol. (1997) a Kopečka a kol. (2006) vyplývá, že ještě v roce 1996 bylo 71 % dojnic ustájeno ve vazných stájích s dojením na stání. V roce 2005 tato technologie byla používána jen u cca 16 % dojnic. Naopak výrazně vzrostl počet dojnic ustájených ve volných boxových stájích s dojením v dojírnách a nové stáje jsou projektovány výhradně s touto technologií ustájení a dojením ve stacionárních nebo rotačních dojírnách. Rychle se začíná v ČR zavádět dojení pomocí automatizovaných dojicích systémů (AMS – Automatic Milking System) v praxi označované jako dojicí roboty. V ČR byl instalován první dojicí robot v listopadu 2003 na farmě Selekta Pacov a.s. Jedním z hlavních důvodů instalace robota byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, která by byla ochotna pracovat ve zhoršených pracovních a hygienických podmínkách za průměrnou mzdu. To, že se problém využití a správného provozování AMS stal velice aktuální, je zřejmé z rostoucího zastoupení této technologie v ČR.


Názory na tuto novou technologii dojení se různí nejen mezi zemědělskou praxí, ale i mezi odborníky a výzkumnými pracovníky nejen v ČR, ale i v zahraničí. Byla publikována celá řada prací s velmi rozdílnými výsledky. K získání podrobnějšího poznání této problematiky byl v roce 2000 schválen evropský projekt Implications of the introduction of automatic milking on dairy farms (Důsledky zavádění dojicích robotů na farmách dojnic). Na tomto projektu se podílely výzkumné ústavy z Belgie, Dánska, Holandska, Německa, Anglie a Švédska. Byly zkoumány následující oblasti možných dopadů využívání automatizovaného dojení (sociálně-ekonomické aspekty, kvalita mléka a prevence kontaminace mléka, účinnost automatického čištění vemene, zdravotní stav dojnic, využití v systémech s pastvou dojnic, management farem apod.).


Ani výsledky tohoto rozsáhlého projektu, jehož řešení skončilo v roce 2004, však nejsou jednoznačné natolik, aby bylo možné dojicí roboty doporučit, nebo odmítnout. Vývoj dojicích robotů se však nezastavil a v dnešní době jsou nejen jejich technické parametry, ale i spolehlivost a cena výrazně příhodnější než před 10 lety.


V zemích EU jsou dojicí roboty instalovány na malých, většinou rodinných farmách, kde hlavní motivací při rozhodování je flexibilní uspořádání pracovního času a tím lepší kvalita života farmářů, zlepšení pracovních podmínek a nezávislost na cizí pracovní síle. Pouze v ojedinělých případech jsou v provozu i větší farmy (např. farma pro 320 ks v Dánsku, stáj pro 500ks ve Švédsku, Španělsku, Německu a v Itálii dokonce stáj na 1000 ks dojnic).


V ČR je situace poněkud jiná, protože na českých mléčných farmách jsou velké koncentrace dojnic (většinou 200-1500 dojnic). Hlavní motivací při rozhodování managementu je nedostatek kvalifikovaných dojičů ochotných pracovat v náročných pracovních a hygienických podmínkách mnohdy již od velmi časných hodin a v noci (např. při dojení 3 x denně se běžně začíná dojit ve 2 hodiny v noci). Tento důvod převažuje i zvýšené náklady na litr mléka při dojení v AMS. Podle mnoha studií totiž zavedení dojicích robotů zvyšuje náklady na litr mléka ve srovnání s konvenčními dojírnami.


První ekonomická studie, která uvádí kladný ekonomický efekt na litr mléka při využití dojicího robota Lely ve srovnání s rybinovou dojírnou 2 x 6, byla prezentována v doprovodném programu na výstavě Eurotier 2006 v Hanoveru v přednášce Klause Wagnera z Ökonomie Landwirtschaftszentrum Eichhof a také na odborném semináři k dojicím robotům Lely v ČZU Praha v r. 2007. V budoucnu lze očekávat, že bude stále více zemědělských podniků, které se budou rozhodovat mezi konvenčními dojírnami a dojicími roboty.


Vzhledem k tomu, že se průběžně pozitivně mění parametry dojicích robotů ovlivňující ekonomiku, vzniká nutnost zvýšit četnost neustálé aktualizace těchto dříve prováděného výzkumu a hodnocení. Je nutné objektivně posuzovat vliv především jednotlivých koncepcí výrobců dojicích robotů. Totéž se týká vývoje nových komponentů, umožňujících stále preciznější tzv. individuální management a následným včasnějším odhalením produkčních problémů jednotlivé dojnice může vést k dalšímu snižování nákladů. Dále i cena dojicích robotů průběžně klesá, jednak vlivem snižujícího se kursu Kč /€ , dále vyšší zájem o dojicí roboty umožňuje snižovat náklady a prodejní ceny od jednotlivých výrobců. Proto i následné reálné náklady klesají a návratnost této investice se pozitivně vyvíjí.


Ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky Praha byla problematika dojicích robotů sledována ještě v době, kdy v ČR nebyl instalován žádný dojicí robot v rámci mezinárodní spolupráce s ATB Potsdam – Bornim (Německo). Byly provedeny časové snímky nasazování strukových násadců v systému Lely Astronaut a Zenith, ze kterých vyplýval rozdíl v časových intervalech mezi vstupem dojnice do dojírny a nasazením posledního struku a dodržení obecně doporučovaných fyziologických požadavků. Po zprovoznění prvního dojicího robota Lely na farmě v Pacově byla prováděna krátkodobá analýza dat získaných z databáze údajů, které jsou zaznamenány u jednotlivých dojnic dojicího robota. Bylo zjištěno, že průměrná četnost dojení byla 2,3 – 2,8. Z hlediska zvýšení efektu vícečetného dojení na zvýšení užitkovosti o 10 –15 % by bylo potřeba dojit 3-4krát denně s pravidelnými intervaly, tj. při dojení 3x denně je nutno dodržovat interval mezi dojením 8hod. Odpovídá to i četnosti sání telat. U současných systémů dojicích robotů však dojnice není nucena přijít se podojit. Robot pouze umožňuje buď nastavit minimální dobu mezi dojením, při které již krávu podojí, nebo pomocí jiného algoritmu jako např. očekávaný minimální výdojek. Pokud je tento interval menší, než nastavený, robot krávu nepodojí. Pokud dojnice nebude chtít navštívit robot, je zde jediná možnost a to upozornění obsluhy o překročení horní hranice dovoleného intervalu mezi dojením. Obsluha pak musí dotyčnou krávu vyhledat a doprovodit do dojicího robota. Pokud by byla horní hranice intervalu dojení např. 10 hod, objevilo by se ve výpisu upozornění obsluhy hodně krav, což by způsobilo značné časové nároky na obsluhu. Proto je tato hranice nastavena na hodnotu větší, např. 20 hod.


Při analýze časů dojení jednotlivých dojnic bylo zjištěno, že interval mezi dojeními se pohyboval od 3,5 do 24 hod. I když přes 90 % intervalu mezi dojením byla v rozmezí od 4 hod do 15 hod objevily se intervaly až do 24, tedy celý den. To pak může vést k vážnému poškození mléčné žlázy.


V navrhovaném projektu budou proto hledána inovační řešení a postupy, která sníží rozptyl intervalu mezi dojeními a tak zvýší pravidelnost dojení jednotlivých dojnic, což nejenom zvýší užitkovost dojnic, ale i zdravotní stav mléčné žlázy a kvalitu mléka, ale také výkonnost dojicího robota.


Je proto vysoce aktuální sledovat vyhodnocovat vliv specifických podmínek a managementu českých mléčných farem z hlediska využití a provozu AMS. Je nezbytné, aby vybrané farmy osazené dojicími roboty různých typů byly v ČR sledovány a vyhodnocovány nezávislými výzku mnými institucemi se zaměřením na vyhodnocování prioritních interakcí v systému člověk–zvíře-robot a jejich dopadů na :
- fyziologii produkce mléka
- kvalitu mléka
- etologii a welfare zvířat
- zdravotní stav dojnic
- reprodukci
- zootechnické přístupy
- management farmy
- ekonomickou efektivnost výroby


V rámci řešení projektu budou spolu s hodnocením navržena a ověřena inovační řešení a postupy, které povedou ke zlepšení efektivnost systému člověk-zvíře-robot.


Průběžně bude sledována a vyhodnocována ekonomika výroby mléka na farmách s různými typy dojicích robotů. Výsledky budou pravidelně publikovány v odborném tisku. Bude také vytvořena specializovaná internetová stránka, na které budou řešitelé průběžně zveřejňovat výsledky řešení a další objektivní informace o AMS, které budou sloužit managementům zemědělských subjektů pro rozhodování.


Řešitelé projektu předpokládají, že jedním z výsledků řešení bude přihláška užitného vzoru nebo patentu na inovační řešení na vytvoření podmíněných reflexů u dojnic, které je budou stimulovat k návštěvě dojicího robota. V rámci projektu bude navrhované řešení a know-how realizováno, ověřeno v praxi a následně vyhodnocena efektivnost tohoto řešení na základě statisticky vyhodnocených experimentů.


Dosud nebyly dostatečně průkazně potvrzeny poznatky o působení stresových vlivů u dojnic vyhodnocením různých postupů získávání mléka z hlediska jejich vlivu na fyziologický stav vemene před a po dojení a stresového působení jednotlivých způsobů dojení a bioklimatických podmínek na kvalitu mléka po stránce mikrobiální čistoty a obsahu somatických buněk a také na zdravotní stav vemene. Nebyl také zjišťován vliv rozdílných technologií dojení na vemeno dojnice ve vztahu ke stadiu laktace a počtu laktací. Pokud byly některé tyto ukazatele alespoň částečně brány v úvahu, pak takováto sledování obvykle neproběhla za shodných podmínek na kravách jednoho plemene a v jednom chovu, čímž nebyly zachovány jednotné vlivy prostředí na zvířata.


V rámci řešení projektu bude proto sledován vliv stresového působení vybraných způsobů získávání mléka na činnost a zdravotní stav mléčné žlázy. V rámci řešení budou tyto vlivy experimentálně sledovány a vyhodnocovány. Podle zpřesněné metodiky bude před a po dojení od pokusné skupiny zvířat odebírána po místním znecitlivění krev z mléčné žíly (vena epigastrica cranialis)a následně budou sledovány v plné krvi nebo plazmě vybrané ukazatele.

Kompletní text ke stažení
 

Anketa

Co je podle Vás největším přínosem dojicích robotů?
 

Počítadlo návštěv

mod_vvisit_counterDnes23
mod_vvisit_counterTýden152
mod_vvisit_counterMěsíc1257
mod_vvisit_counterCelkem395029

Online: 2
Vaše IP: 34.230.66.177
,
Dnešní datum: 19. Březen, 2024