Dojicí roboty v ČR

dojeni-roboty.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma


Email Tisk

DeLaval oznámil první komerční instalaci automatizované kruhové dojírny (AMR)

Asi půl roku po té, co byl představen prototyp automatizované kruhové dojírny na Hannoverském veletrhu EuroTier, DeLaval oznamuje první komerční instalaci tohoto zařízení. Na rodinné farmě Dornaufových v Australské Tasmánii, kde nyní hospodaří tři generace farmářů s dojením více než 1100 krav, bude během příštích 2 - 3 let na zcela novém místě vybudována nová automatizovaná kruhová dojírna, která by měla sloužit pro dojení 500 - 600 dojnic s dobrovolným systémem pohybu.
Dojicí kapacita AMR je 90 krav/hodinu, tj. asi 540 dojnic při dojení třikrát denně a asi 800 dojnic při dvakrát denním dojení.

"Vnímáme tuto technologii jako životně důležitou pro budoucnost mlékárenského průmyslu, a jsme rádi, že můžeme být u zrodu této revoluce. Pořízení automatizované kruhové dojírny považujeme za klíčový milník v rozvoji našich obchodních aktivit", řekl Chris Dornauf. "Investovali jsme do AMR ™, protože chceme řídit naše hospodářství takovým způsobem, který nám umožní soustředit se na výkon krávy spíše než na náročnou manuální práci kolem dojení."
DeLaval testuje AMR na farmách ve Švédsku a Austrálii, během roku 2011 plánuje v těchto dvou zemích další komerční instalace. V roce 2012 by tato technologie měla být dostupná i na dalších trzích.

Aktualizováno Úterý, 18 Říjen 2011 09:43
 
Email Tisk

Vývoj automatického dojení ve světě

První AMS na komerční farmě byl nainstalován v roce 1992 v Nizozemí. Zvyšování výrobních nákladů při současném snižování cen mléka nutilo farmáře zvýšit produktivitu práce. Od první instalace do konce let devadesátých byly dojicí roboty přijímány zvolna. V roce 2000 už ale bylo dojení roboty akceptovanou technologií v Nizozemí a dalších evropských zemích, ale také v Japonsku a Severní Americe. V současné době využívá této technologie dojení přibližně 10.000 farem po celém světě. Většinou jde o farmy rodinného typu s jedním až třemi dojicími boxy, ale zrovna tak můžeme nalézt provozy s více než deseti boxy. Přes 90 % farem s dojicími roboty se nachází v severozápadní Evropě. Nejvíce jich je v Nizozemí – více než 2.000, nicméně tato technologie má největší zastoupení ve skandinávských zemích. Dnes jsou AMS přijímány ve všech rozvinutých oblastech s mléčnou produkcí i přes poměrně vysoké požadavky na technickou podporu díky dobře fungujícímu servisu. Vzhledem k důležitosti nepřetržitého provozu je přijetí v méně rozvinutých oblastech výzvou s ohledem na údržbu.

De Koning. International workshop: The future of the quarter individual milking. 14.-15. September 2010, Potsdam.

Překlad Ing. Tomáš Šturc.

Aktualizováno Pondělí, 11 Říjen 2010 08:34
 
Email Tisk

Všední den s robotem

Dojící roboty nejsou žádní osamělí běžci. Technika sice funguje spolehlivě, ale je i mnoho věcí, které může ovlivnit zemědělec. Hans-Joachim Hermann informuje o zkušenostech, které získal během své praxe v poradenství.

Trh s dojícími roboty se prudce rozvíjí. Přibližně 40-50 % nově vybudovaných dojících zařízení v Německu představují v současné době roboty. Ve Skandinávii je to dokonce 80 %.

V současnosti je na celém světě 17.000 robotických stání. Z toho dle odhadů a údajů výrobců připadá 9.000 stání společnosti Lely, která má na trhu vedoucí postavení. Společnosti DeLaval připadá dalších 6.000. Následují různé modely robotů skupiny Insectec, kterých je asi 1.000 a zbývajících 1.000 robotických stání je od ostatních výrobců.

Při pořizování už nejde většině podniků ani tak o úsporu času, jako o větší flexibilitu a lepší kvalitu života. Zvýšené výrobní náklady o 1-1,5 eurocentu na litr mléka ve srovnání s konvenčním způsobem dojení nehrají prakticky žádnou roli při rozhodování o nákupu. Je samozřejmé, že zemědělci, kteří se rozhodnou pro nákup dojícího robota, musí mít odpovídající technické znalosti. Důležité jsou ale také schopnosti krav. Problémy mají „fanatičtí kontroloři“, kteří jsou okamžitě na místě, jestliže se nějaká kráva jednou nedostaví přesně k dojícímu robotu. Krávy je ale možné toto naučit. Zde je žádoucí jít „zlatou střední cestou“, protože je na druhé straně rovněž nezbytná kontrola dojení. Zpočátku udávaný růst dojivosti při použití dojících robotů o 10-15 % je ve většině podniků nereálný. Obvyklý nárůst činí spíše 3-5 %, přičemž je tento údaj velmi závislý na počtu dojení.

Nezbytné je pečlivé naplánování umístění dojícího robota, protože to je velmi důležité pro budoucí počet dojení. Právě při přestavbách byste neměli uvažovat způsobem „nějak to půjde“, nýbrž velkoryse plánovat příchod a odchod krav a ne ho omezovat dvěma dalšími odpočinkovými boxy. Rozumné je také počítat s prostorem pro kontrolu, ošetřování zvířat a jejich následnou selekci.

Před pořízením robota je důležitý dobrý zdravotní stav paznehtů krav ve stádě a rovněž, aby se nevyskytovala žádná onemocnění vemen. Doporučuje se provést dvakrát kontrolu nadojeného mléka. Riziko zavlečení a šíření onemocnění vemene je v případě použití robotů větší, protože se u všech krav používají stejné strukové násadce. Kromě toho se každému zemědělci doporučuje, aby se u jeho krav prováděly zkoušky užitkovosti (dojivosti).

Dalším klíčovým faktorem pro úspěšné použití robotů je správné krmení. V případě krav je to podobné jako u lidí. Nejprve musí dostat krmivo, na které potom navazuje užitkovost, což je v tomto případě dojivost. Při zavedení robotů je nutné zvířatům nabídnout chuťově lákavé krmivo dobré kvality, aby se krávy dostavily k dojení. Současně nesmí mít krmná dávka na krmném stole příliš vysoký obsah výživných látek.

Na trhu s roboty je stále větší konkurence mezi jejich výrobci

Rostoucí počet dodavatelů přispěl k velkým změnám na trhu. To sice na jedné straně zlepšuje vyjednávací pozici, ale na druhé straně je obtížnější rozhodnout se pro jednoho konkrétního výrobce. Zda se bude jednat o zařízení s jedním nebo více boxy, řízený nebo neřízený pohyb krav atd., to je často záležitost osobních preferencí a konkrétních podmínek v podniku. Při rozhodování o tom, jaký výrobek pořídit hraje mimořádně důležitou roli i servis výrobce a jeho vzdálenost. Avšak toto by samo o sobě nemělo být jediným rozhodujícím faktorem, neboť co je platná blízkost servisu, když nemá výrobek odpovídající kvalitu.

Důležitá je preventivní údržba a ošetřování dojících robotů a pravidelná výměna hadic a strukových násadců kvůli jejich velkému zatížení. Žádný jiný stroj používaný v zemědělství nepracuje nepřetržitě 24 hodin denně, a proto zde dochází k velkému opotřebení. V současné době nabízejí všichni výrobci uzavření servisních smluv, které zajišťují služby od minimálních až po komplexní. Zpočátku využívá mnoho zemědělců kvůli nedostatku praktických zkušeností poměrně rozsáhlý servis, který ale během doby, ve které tyto zkušenosti získají, začnou omezovat. V žádném případě by neměl být problém připojit hadici nebo vyčistit znečistěné čidlo.

Základní směry dalšího vývoje

Dosud stále ještě kupují roboty převážně rodinné farmy, ale zvyšuje se i počet nákupů u velkých zemědělských podniků a přitom je údržba a oprava robotů právě tam poměrně náročná a nákladná. Například u zařízení s osmi roboty zvoní, obrazně řečeno, každou chvíli u některého z nich varovná signalizace hlásící poruchu a jsou potřeba 3 osoby, aby zajišťovali servis nepřetržitě po dobu 24 hodin. Postupně se zvyšuje i poptávka po již použitých robotech, které jsou technicky zastaralé, ale byly dobře udržované. Díky pokračujícímu vývoji softwaru jsou roboty v poslední době o něco spolehlivější a také v oblasti senzoriky došlo k dalším zlepšením. Mnohá z těchto zlepšení byla určena pro tradiční dojící přístroje a poté upravena pro použití u robotů. Tyto nové prvky jsou předmětem obchodního vyjednávání výrobců a jejich snahy výrazně se odlišit od svých stávajících konkurentů. Každý zemědělec se sám musí rozhodnout, jaké množství počítačové techniky by chtěl mít. Příliš velké množství získaných výstupních údajů, které ještě navíc nemusí zemědělec správně využít, vede totiž k „zahlcení“ daty. Zde by bylo namístě vyvíjet zařízení nebo softwarové moduly, které mohou informace předem vytřídit a zajistit tak, aby zemědělec získával z množství údajů jen ty, které opravdu potřebuje.

Závěr

Pro mnoho podniků představují dojící roboty již teď první volbu, pokud jde o pořízení nové dojící techniky. „ Dětské nemoci“ byly již odstraněny a roboty jsou plně konkurenceschopní. Na trhu je celá řada výrobců, z čehož může mít zemědělec jenom prospěch.

Převzato z DLG-Mitteilungen 6/2010, s. 80-82

Překlad Ing. Tomáš Šturc.

Aktualizováno Pondělí, 11 Říjen 2010 08:35
 
Email Tisk

Dojící roboti ve větších stádech

Dosud pouze málo podniků s většími stády instalovalo automatické systémy dojení, i když je možné již pozorovat tendenci k jejich zavádění. Nejsou s nimi však dosud žádné velké zkušenosti a proto je pořízení těchto automatických systémů dojení v podnicích s většími stády stále riskantní. Je skutečně jen málo důvodů, které u nich mluví pro použití výše uvedených systémů dojení. Roboty jsou pro velké podniky zajímavé pouze tehdy, nemají-li k dispozici odpovídající samostatnou budovu pro kruhovou dojírnu, jestliže mají problém pro práci v dojírně zajistit kvalifikovaný personál a jestliže dojde zavedením robotů k uvolnění pracovních sil pro jiné práce. Důležité je, aby byla zajištěna dlouhodobá produkce mléka a neztratilo se příliš mnoho výhod spojených s řízením velkých stád.

Ačkoliv na jedné straně zcela odpadne dojení, je možné očekávat jiné a dodatečné pracovní operace. To znamená, že bude obtížné dosáhnout potřebnou úsporu času. Zatímco v tradičním systému dosahujeme produktivity přes 250 kg mléka/PSh a přes 500.000 kg mléka na PS, musí tyto údaje ve větším podniku s automatickým systémem dojení přesahovat 400 kg mléka/PSh a 850.000 kg/PS. Při této kalkulaci musí být samozřejmě zohledněny všichni pracovníci, kteří jsou zaměstnáni při dojení, krmení a ošetřování zvířat, zpracování dokumentace, napájení a ošetřování telat, vedení a správě provozu a jsou odměňováni v závislosti na produkci mléka.

Dalšími důležitými předpoklady pro nákup automatického dojícího systému do podniku jsou:
- v podniku by měly být známy aktuální finanční a výrobní ukazatele a tam, kde je možné očekávat nějaká zlepšení, vypracovat plán na jejich provedení. V konečném výsledku je takové zlepšení nutné. Podnik by měl patřit k 25 % těch nejlépe hospodařících;
- automatické dojící systémy by měly být použity ve vhodném podniku s kvalifikovanými zaměstnanci. Všichni zodpovědní pracovníci musí být technicky způsobilí a přesvědčení o vhodnosti použití robotů;
- musí být zváženy výhody a nevýhody při úplně odlišném řízení stáda (velikost skupin, přehled o stádu, sestavení krmné dávky, pohyb krav atd.);
- zcela zásadní význam má blízkost a spolehlivost servisu a rovněž intenzivní vzdělávání a kvalifikace vlastních pracovníků;
- možné žádoucí doprovodné vlivy vztahující se ke zlepšeným výrobně-technickým parametrům (např.: životní užitkovost, zdraví zvířat, příjem sušiny, plodnost atd.) musí být zohledněny

Dr. Stefan Weber, odborný koordinátor chovu skotu, LMS Rostock

Překlad Ing. Tomáš Šturc.

Aktualizováno Pondělí, 11 Říjen 2010 08:35
 
Email Tisk

Od poznávacího kursu k pracovní skupině pro automatické dojicí systémy (AMS)

V Hesensku existuje ojedinělé poradenství pro zemědělské podniky používající dojicí roboty. Bylo vytvořeno poradci zemského zemědělského úřadu a službou zabývající se zdravotním stavem vemene spadající pod předsednictvo vlády této spolkové země. Podnikům jsou poskytovány informace již od jejich zájmu o nákup dojicího robota až po vytváření sdružení tam, kde již roboty fungují. Tematické okruhy zahrnují ekonomiku, krmení, plánování staveb hospodářských objektů, řízení, kvalitu mléka a zdraví zvířat.

Poradenství je vícestupňové:

- Ve speciálním úvodním kursu na statku Eichhof v Bad Hersfeldu a v přilehlých zemědělských podnicích mají zájemci první příležitost seznámit se s problematikou automatického dojení v teorii a praxi a zvážit možnost, zda by pro jejich podnik byla tato technologie žádoucí alternativou.

- Pro zemědělce, kteří se rozhodnou pro AMS, je následujícím krokem vstup do zájmového společenstva. Zúčastňují se pak mnoha akcí, na kterých různí výrobci představují své koncepce, přístroje a zařízení. Kromě toho se mohou zúčastnit exkurse, kde mohou vidět činnost robotů daného výrobce v praxi. Na základě vypsaného výběrového řízení může zemědělec porovnat nabídky různých výrobců a rozhodnout se sám o případném nákupu.

- Další stupeň v poradenském systému představují pracovní skupiny pro zemědělské podniky, které již dojicí roboty mají. V současné době je v Hesensku již 111 takových zařízení a pro období 2010/2011 se plánuje dalších 60. Z tohoto důvodu jsou v Hesensku 2 pracovní skupiny, pro severní a jižní část této spolkové země. V těchto pracovních skupinách se diskutuje o problémech s AMS, tématem pro letošní rok je například zimní provoz robotů. Soupis problémů je předkládán výrobcům. K vzájemné výměně dotazů a informací mezi podniky slouží rovněž účastnické diskuse na internetu.

Převzato z DLG-Mitteilungen 6/2010, s. 82

Překlad Ing. Tomáš Šturc.

Aktualizováno Pondělí, 11 Říjen 2010 08:35
 


JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Anketa

Co je podle Vás největším přínosem dojicích robotů?
 

Počítadlo návštěv

mod_vvisit_counterDnes43
mod_vvisit_counterTýden146
mod_vvisit_counterMěsíc1425
mod_vvisit_counterCelkem397350

Online: 2
Vaše IP: 3.17.150.163
MOZILLA 5.0,
Dnešní datum: 23. Duben, 2024